Voda živá

V loňském červnu se naše třída, tehdy 2.B,  přihlásila do soutěže „Voda živá“, vyhlášené  českou neziskovou organizací  Arnika. Řekli jsme si, že taková  soutěž může rozšířit naše znalosti a zkušenosti  v oboru, a nikdy není na škodu porovnat je s jinými školami. Kdo jiný by se měl  do takové akce zapojit, když ne studenti oboru ekologie! Tehdy jsme netušili, že soutěž bude tak rozsáhlá, bude mít 4 etapy,  a  bude trvat celého půl roku, během kterého budeme plnit spoustu  úkolů a shromažďovat  nejrůznější  informace o vybraném vodním toku. S ohledem na dostupnost a zaměření soutěže na menší toky  jsme si vybrali potok Salašku.

První naše zářijová vycházka k ní byla ve znamení mapování toku, pozorování  a dokumentace flóry a fauny v okolí toku, odběru bioindikátorů - tedy druhů rostlin a  živočichů, kteří svou přítomností či nepřítomností prozrazují kvalitu vody vybraného místa -  a stanovení biologické a chemické kvality vody. Při popisu krajiny bylo důležité zaznamenat, jak se v okolí potoka hospodaří, zda se na něm nachází města, vesnice a průmyslové podniky. Veškeré své poznatky, výsledky rozborů a fotomateriál jsme zpracovali ve formátu pdf a poslali na adresu Arniky.

Ani jsme se nevzpamatovali z 1. etapy a už jsme plnili úkoly dalšího kola. Tentokrát jsme se během listopadu a prosince měli zamyslet nad dostupností kvalitní vody ve světě, a vytvořit pro studenty jiných tříd prezentaci k Světovému dni toalet, který připadá, jak málokdo ví, na 19. 11. Také se nám podařilo získat od úřadů data o kvalitě vody, zjistit, kdo a co znečišťuje zvolené území, jak ovlivnila stav potoka stavba čistící stanice a změřit pH a teplotu vody. Zamysleli jsme se nad tím, kam odchází odpadní vody z domácností, a  co všechno se do nich může dostat. V rámci této etapy jsme navštívili ČOV v Uherském Hradišti, abychom se seznámili s technologií čištění odpadních vod, výrobou bioplynu a zpracováním kalu.

V lednové etapě  jsme se zaměřili na život lidí v blízkosti potoka a na jeho změny. Hospodaření kolem vodních toků se mění s postupem času. Pokusili jsme se nalézt dokumenty a fotografie, které se vztahují ke zvolenému povodí, ať už se jednalo o stará řemesla, která se provozovala v blízkosti toku. nebo třeba lázeňství ,a porovnat je se situací dnes. Za tím účelem se někteří členové soutěžního týmu vydali do okresního archívu, aby tam bádali ve starých kronikách obcí Salaš a Velehrad. Zjistili, že dokumenty do roku 1850 psané v němčině jsou uloženy v Moravském archívu v Brně a prozkoumali  ostatní dostupné materiály, z kterých vyrozuměli, že střední a dolní tok Salašky byl již v minulosti opakovaně regulován. Původně volný tok, meandrující místy ve vlastních náplavech,  byl napřimován, část jeho vodní energie využívaly v minulosti zdejší vodní mlýny. V některých místech říční nivy Salašky se již v dřívějších dobách  nacházely malé vodní nádrže, rybníčky a rybníky. V pozdějších dobách byly tyto historické účelové vodní nádrže vysoušeny a většinou proměněny v ornou půdu. Dále se s překvapením  dozvěděli, že most přes Salašku je chráněnou kulturní památkou a zároveň nejstarším mostem východní Moravy. Nepochází totiž z 18. století, jak se původně archeologové domnívali, ale je až o 400 let starší.

V měsíci únoru se naše soutěž chýlí ke konci. Zbývá nám sepsat závěrečnou zprávu a prezentovat naše výsledky ostatním studentům školy. Na konci naší práce zjišťujeme, že jsme se za toho půl roku ledacos zajímavého dozvěděli nejen o „svém“ toku, ale také o jeho obyvatelích, o životě v něm a kolem něho, okolní krajině, o tom kdo a jak jej znečišťuje a čistí, také o spotřebě vody, přístupu lidí ve světě k čisté vodě, o hygieně, o nemocech a epidemiích z jejich nedostatku  nebo nízké úrovně. Uvědomili jsme si, jak cennou  komoditou  voda  je a jak je důležité udržitelné a odpovědné hospodaření s ní .

Važme si jí  a zbytečně ji neznečišťujme  a neplýtvejme jí. Ať  nám všem  zůstane VODA ŽIVÁ!

Studenti 3.B,  obor ekologie,  konzultant  J. Hubená