vytvořeno: 19.4.2024, před 3 měsíci v rubrice Aktuality
Žáci prvního ročníku gymnázia se ve dnech 5. a 9. dubna vydali na plánovanou exkurzi do nedalekého Památníku Velké Moravy. Společně jsme prošli hned tři výstavy: kromě stálých exponátů ze života velkomoravského lidu nás čekaly také nově připravené expozice na téma příchodu a odkazu věrozvěstů Cyrila a Metoděje a moravského pravěku.
V první části expozice jsme si přiblížili život na Velké Moravě na podkladě smyšlené postavy, velmože Mojslava, se kterým jsme postupně prošli celým jeho fiktivním životem. Čekal na nás obřad postřižin, ukázka vojenské a řemeslnické práce, křest velmože, ale také vitríny představující obchodování, kovářství či šperkařství. Na závěr nechyběl ani pohřební rituál podle současných představ badatelů.
Jedinečnost této výstavy podtrhuje fakt, že jsme se mohli projít okolo skutečných vykopávek a ve středu kolem nás se krom korpusu původní zděné stavby nacházely rovněž (většinou přesunuté) kosterní pozůstatky lidu Velké Moravy.
V druhé části, jež se od roku 2022 nachází v nově vybudované přístavbě nazvané Cyrilometodějské centrum, jsme byli vtaženi do života svatých bratrů-věrozvěstů. Nová expozice nabídla řadu vizuálně lákavých vjemů. Mohli jsem si například vyzkoušet „digitální knihu“ obsahující významné staroslověnské spisy, animovaný labyrint s doprovodnými informacemi ze života věrozvěstů, digitalizované mapy nebo zhlédnout tematické ukázky z filmu Cyril a Metoděj – Apoštolové Slovanů.
Poslední část výstavy byla zaměřena na život pravěkých lidí, přičemž byla opět připravena hravou formou. Mohli jsme se tak dotýkat kopií pravěkých nástrojů a poslouchat doprovodné zvuky ozývající se při jejich činnosti, pozorovat lovce mamutů při lovu nebo si zahrát pexeso či puzzle s pravěkou tematikou.
Jak ukázala následná zpětná vazba, žáci byli s prohlídkou velmi spokojeni a nedokázali se ani shodnout, která z expozic byla nejzajímavější. Patrně největšímu ohlasu se těšila svatyně pohanského boha Velese, kterou jsme „objevili“ v druhé části prohlídky. Přestože je zrovna tato část založená spíše na domněnkách a představách badatelů, než na skutečných pramenech, poskytla žákům nezapomenutelný vhled do našich představ o kultovních praktikách předkřesťanských Slovanů.
Krom množství zážitků a vědomostí si žáci z muzea odnesli rovněž pracovní listy, jež vhodně doplňují výklad hodin dějepisu. Zájemci si navíc mohli za pomoc razítek vyrazit své jméno, jak by patrně vypadalo zapsané hlaholicí.
Mgr. Adam Vaňhara
