vytvořeno: 20.2.2016, před 9 roky v rubrice Aktuality
Co kdybychom žákům ozvláštnili výuku? Co kdybychom vzali studenty z různých koutů světa a nechali je, aby nám přiblížili své zvyky, svou kulturu? Přesně o tomhle je Edison, v němž naše škola figuruje již pátým rokem. Letošní složení zahraničních studentů bylo velmi pestré. Studentům se naskytla možnost nahlédnout do kultur Indonésie, Gruzie, Číny a Jordánska. Potřebovali na týden postel a mezi námi se našli tací, který pod vidinou navázání bližších kontaktů po této příležitosti skočili.
Svůj pokoj jsem na týden přenechal Indonésanovi přezdívanému Adun. Tento dvacetiletý mladý muž vzhledem připomínající spíše patnáctiletého teenagera, avšak oplývající humorem hodného komiků, mi velmi rychle přirostl k srdci.
Samozřejmě nemůžeme brát, aniž bychom nedali něco na oplátku, a tudíž byl pro stážisty vytvořen zajímavý program v podobě nejrůznějších výletů po okolí spojených s poznáváním české a především pak moravské kultury.
Vzhledem k mým povinnostem spojeným s projektem, se mi podařilo se zúčastnit pouze dvou přednášek, přesněji té o Indonésii a té o Gruzii.
Indonésie se dělí na velké množství regionů, z čehož každý má své specifické nářečí, tance a samozřejmě i oděvy s pestrou škálou barev. Doma mi dokonce jeho regionální tanec předvedl. Nazýval se Tanec sta dlaní, nebo tak nějak. Klečí na zemi, rozhazuje rukama a občas bouchne do podlahy. Tajně doufám, že sousedi nejsou doma. Z mé strany padl dotaz na socioekonomickou stránku věci, konkrétně na vzdělání a školský systém. Šokujícím zjištěním pro mě bylo, když mi Adun sdělil, že se u nich platí za jakoukoli formu vzdělání, školkou počínaje a univerzitou konče. Tato informace mě přiměla přehodnotit můj postoj vůči škole. Najednou jsem již nebyl k našemu vzdělávacímu systému natolik kritický.
Když už se bavíme o otázce peněz, Gruzie na tom není také dvakrát dobře. Jejich průměrný plat se pohybuje v přepočtu okolo čtyř tisíc korun za měsíc, ceny jídla jsou však s výjimkou chleba srovnatelné s těmi našimi. V Gruzii je přes sto dvacet druhů výjimečných sýru, které se však bohužel díky své nízké době trvanlivosti nemohou vyvážet. K dobrému sýru patří i dobré víno, kterým se Gruzijci pyšní jakbysmet. Archil prohlásil, že jsme „barbaři“, pokud si připíjíme pouze na zdraví. To u nich se ke každému přípitku váže příběh. První sklenka patří míru, další rodině a tak dále.
Toto bylo malé okénko do projektu Edison z pohledu studenta čtvrtého ročníku, který by tímto rád poděkoval za možnost obohacení svých dosavadních znalostí a zkušeností.
Tomáš Vojkovský, 4.G
